Poručíme větru, dešti… už zase :-( úterý, list 4 2008 

Měl jsem včera nějaké vyřizování v okrajových čtvrtích Prahy, takže jsem z důvodu úspory času kolem jedné zanevřel na služby MHD, sedl do auta a vyrazil. Na letních pneumatikách, samozřejmě. V místech, kterými jsem se pohyboval, teploty oscilovaly kolem 15-16 stupňů Celsia, takže mé počínaní bylo jednoznačně správné a logické. Nicméně, v českém blbistánu, zároveň na hraně zákona.

Opravdu nemám čas prolézat před každou jízdou weby státní totalitní moci, abych zjistil, kde mohu narazit na nejnovější stupiditu, kterou se státní aparát snaží potírat svobodné rozhodování lidí v této zemi. Logicky se tedy mohlo stát, že bych někde na úsek označený značkou C15a (vymyšlenou ministerským kreténem) narazil. A říkám zcela otevřeně, že bych ji vzhledem k panujícím podmínkám ignoroval. Celý den jsem se totiž musel smát všem idiotům, kteří už mají přezuto (protože vláda přeci řekla, že je zima, tak musí být zima) a jsou tak na “rozpálených” silnicích se svým naprosto nevhodným zimním obutím stejně nebezpeční jako lidé, kteří za skutečně zimních podmínek vyrážejí na letních.

Aby bylo jasno, nejsem odpůrce zimních pneumatik. Zimní obutí pro mé auto ovšem zatím leží v garáži a čeká na zimu. Tu skutečnou, ne politicky nařízenou. Jakmile se teploty ustálí kolem nuly, přezuji. A k rozhodnutí, kdy tak učiním, opravdu nepotřebuji žádného kreténa z ministerstva. K přezutí na zimní dřív, než nastanou zimní podmínky, mne žádný komunista (a je mi jedno jestli se dnes prezentuje pod značkou ODS nebo jakoukoli jinou) nedonutí žádným zákonem. Je velmi smutné, že už zase žiji v zemi, kde se věci neposuzují podle jejich vhodnosti, ale toliko podle jejich (momentální) politické korektnosti. Zimní pneumatika používaná v těchto dnech je věcí nadmíru stupidní, ovšem – “politicky korektní”. Takže, pokud jste si nechali nasrat na hlavu a máte již přezuto, můžete si pogratulovat: jste totiž tupá ovce bez špetky vlastního rozumu. Bravo!

Český stát je zlodějská svině II. neděle, čnc 22 2007 

Já sám se rozčiluji jen velmi nerad, bohužel, český stát druhé rozčiluje nadmíru rád, takže občas se prostě rozčílit musím i já. Když byly před lety zpoplatněny dálnice, přestal jsem je používat. Většina destinací, do kterých jezdím, je snadno dostupná i bez použití dálnice, takže jsem s tím nikdy neměl velký problém. A když už bylo opravdu potřeba jet po dálnici, bral jsem si vždy služební auto – jinými slovy, dálniční známky jsem neřešil. Možná to pro vás bude překvapení, ale až do letošního roku jsem skutečně netušil, jak přesně známky fungují a kolik stojí. Až do letošního roku…

Jak jsem se již na těchto stránkách zmínil, na jaře jsem se s kamarádem vydal na autosalon do Lipska. Protože jsme jeli mým vozem a usoudili, že cestovat podél dálnice by bylo krajně neefektivní, byl jsem poprvé ve svém životě konfrontován s nutností zaplatit výpalné státní mafii v podobě poplatku za dálniční kuponek. Logicky jsem předpokládal, že koupím kupon na jednu cestu. Jenže ne, logika opravdu není českému národu vlastní. V Česku se neplatí za užití dálnice, ale za dobu, kdy ji teoreticky můžete používat (sic!). Který debil něco takového vymyslel? Ale dobrá, řekl jsem si: proč bych se rozčiloval? Koupím tedy kupon na jeden den. Žádný problém! Ale ne. Jak asi víte – a já už teď také – nejmenší časový úsek, za který zlodějská banda, která si říká zástupci lidu, bere výpalné, je týden. V Česku, které má nějakých 600 km napříč, je jistě velmi obvyklé, že někdo potřebuje jezdit po dálnici celých sedm dní v kuse, že? Nicméně, anžto jsem nepředpokládal, že bych služeb českých “dálnic” (svůj názor na tyto tzv. dálnice jsem vyjádřil v popisu cesty do Lipska) letos ještě potřeboval použít, zas tak moc jsem to neřešil, vypláznul dvě stovky a odfrčel do lepší země, kde se za dálnice sice neplatí, ale přesto jsou tam v mnohem lepším stavu než v českém “Blbistánu”.

Člověk míní a bůh mění… přišlo léto a já se najednou ocitl v situaci, kdy budu po dobu zhruba tří až čtyř měsíců potřebovat občas používat dálnici – ušetří mi to nemálo času proti poměrně dlouhé a velmi nekvalitní alternativní trase. V normální zemi by to jistě nebyl žádný problém. V normální zemi…, já ale bohužel mluvím o Česku. V normální zemi bych si koupil půlroční známku a v pohodě si jezdil. Tím se konečně dostáváme ke skutečnému důvodu mého naštvání. Jak jsem totiž s údivem zjistil, mohu koupit známku buď měsíční nebo roční. Nic mezi. Hezky to mají mafiáni vymyšlené! Vybírat za dálnice zaplacené z daní další výpalné je samo o sobě zlodějna nejhoršího řádu, ovšem způsob, jakým je zpoplatnění vymyšleno, totiž aby si každý i sváteční uživatel chtě nechtě MUSEL koupit roční znamku, už je jen na plivnutí do tváře. Takže, všem zodpovědným vzkazuji, že se jedná o sprostou zlodějnu a tudíž Český stát je zlodějská svině!

Den památky obětí komunistického režimu úterý, čer 26 2007 

Statní svátky a památné dny z velké části neslavím. Jistě, těší mě, že v ten či onen svátek mohu zůstat doma, ale zároveň si uvědomuji, jak absurdní institut státního svátku většinou je. Volno z důvodu čehosi, o čemž mnozí uživatelé takového volna nemají ani potuchy, je opravdu směšné – v převážně bezbožném Česku takovou směšnost představuje třeba většina církevních svátků. Zítřejší den je ovšem jiný. Nepřipadá na něj sice žádný státní svátek, ale připadá na něj významný den, který by si svátkem zasloužil být – a alespoň pro mne je svátkem daleko významnějším, než většina existujících svátků. Zítřejší den je dnem památky obětí komunistického režimu. Hluboce si vážím všech, kteří se stali obětí vražedného běsnení komunistických zrůd v Československu, ale i všude jinde na světě. Všech bojovníků proti komunismu si cením, protože konali a konají mimořádně záslužnou činnost. Komunismus je zlo, o tom není pochyb. I pouhý pohled na mnohé české poslance, kteří se k tomuto zlu i dnes hlásí, je důkazem, že zrůdní komunisté jsou mezi námi stále, a proto boj proti tomuto zlu musí pokračovat. Prosím věnujte zítra tichou vzpomínku všem, kteří se s tímto zlem rozhodli bojovat a zaplatili za to cenou nejvyšší. Čest jejich památce!

Den daňové svobody? pondělí, čer 11 2007 

Když jsem dnes ráno otevřel na autobusové zastávce deník Metro, který mi snaživá kolportérka vrazila do ruky, musel jsem se hlasitě – a zároveň velmi křečovitě – zasmát. Podle výpočtů Liberálního institutu “slavíme” dnes v Česku “Den daňové svobody“. Zasmál jsem se z jasného důvodu, mluvit o “svobodě” ve společnosti, kde člověk tráví plných 161 dní z ročního penza 365 dřením na vládu, kterou nevolil a považuje za sebranku hlupáků (a to se teď hodně mírním) je opravdu špatným vtipem. Daně jsou prachsprostou krádeží a jejich ukotvení v zákonech je asi stejně omluvitelné, jako byly zákony omluvitelné zločiny nacistů a komunistů. Jestliže je člověk zbaven peněz proti své vůli a peníze jsou následně použity na účel, se kterým jejich původní vlastník nesouhlasí, jde o krádež, ať si kdo chce, říká co chce. Morálka je v tomto ohledu jasná! To bychom také vyvražďování Židů ve čtyřicátých letech mohli říkat hygienický program, protože nacistům přece šlo o “čistou rasu”. Já tohle překrucování rázně odmítám. Nacistické běsnění bylo vražděním lidí, komunistické běsnění bylo vražděním lidí a daně jsou krádeží!

Jak může někdo tvrdit, že dnešní společnost je svobodnou, když člověk musí celých 44% procent roku dřít na někoho jiného? Ve středověku se “desátek” považoval za těžké břímě, dnes platíme 4,5 krát více a nazýváme se svobodnými :-? ? Velmi úsměvné! Nebo spíš velmi k pláči. Den daňové svobody neslavím. Truchlím. Truchlím, že žiji ve společnosti kreténů, kterým platit daně přijde normální a připadají si svobodnými. Je mi vás líto!