Když jsem dnes ráno otevřel na autobusové zastávce deník Metro, který mi snaživá kolportérka vrazila do ruky, musel jsem se hlasitě – a zároveň velmi křečovitě – zasmát. Podle výpočtů Liberálního institutu “slavíme” dnes v Česku “Den daňové svobody“. Zasmál jsem se z jasného důvodu, mluvit o “svobodě” ve společnosti, kde člověk tráví plných 161 dní z ročního penza 365 dřením na vládu, kterou nevolil a považuje za sebranku hlupáků (a to se teď hodně mírním) je opravdu špatným vtipem. Daně jsou prachsprostou krádeží a jejich ukotvení v zákonech je asi stejně omluvitelné, jako byly zákony omluvitelné zločiny nacistů a komunistů. Jestliže je člověk zbaven peněz proti své vůli a peníze jsou následně použity na účel, se kterým jejich původní vlastník nesouhlasí, jde o krádež, ať si kdo chce, říká co chce. Morálka je v tomto ohledu jasná! To bychom také vyvražďování Židů ve čtyřicátých letech mohli říkat hygienický program, protože nacistům přece šlo o “čistou rasu”. Já tohle překrucování rázně odmítám. Nacistické běsnění bylo vražděním lidí, komunistické běsnění bylo vražděním lidí a daně jsou krádeží!

Jak může někdo tvrdit, že dnešní společnost je svobodnou, když člověk musí celých 44% procent roku dřít na někoho jiného? Ve středověku se “desátek” považoval za těžké břímě, dnes platíme 4,5 krát více a nazýváme se svobodnými :-? ? Velmi úsměvné! Nebo spíš velmi k pláči. Den daňové svobody neslavím. Truchlím. Truchlím, že žiji ve společnosti kreténů, kterým platit daně přijde normální a připadají si svobodnými. Je mi vás líto!