Pokud vás zajímá, jak vypadám, máte nyní jedinečnou příležitost 
:
(více…)
Tak jsem se vyfotil ;-) čtvrtek, čer 28 2007
Osobní 23:30:00
Den památky obětí komunistického režimu úterý, čer 26 2007
Politika 21:00:00
Statní svátky a památné dny z velké části neslavím. Jistě, těší mě, že v ten či onen svátek mohu zůstat doma, ale zároveň si uvědomuji, jak absurdní institut státního svátku většinou je. Volno z důvodu čehosi, o čemž mnozí uživatelé takového volna nemají ani potuchy, je opravdu směšné – v převážně bezbožném Česku takovou směšnost představuje třeba většina církevních svátků. Zítřejší den je ovšem jiný. Nepřipadá na něj sice žádný státní svátek, ale připadá na něj významný den, který by si svátkem zasloužil být – a alespoň pro mne je svátkem daleko významnějším, než většina existujících svátků. Zítřejší den je dnem památky obětí komunistického režimu. Hluboce si vážím všech, kteří se stali obětí vražedného běsnení komunistických zrůd v Československu, ale i všude jinde na světě. Všech bojovníků proti komunismu si cením, protože konali a konají mimořádně záslužnou činnost. Komunismus je zlo, o tom není pochyb. I pouhý pohled na mnohé české poslance, kteří se k tomuto zlu i dnes hlásí, je důkazem, že zrůdní komunisté jsou mezi námi stále, a proto boj proti tomuto zlu musí pokračovat. Prosím věnujte zítra tichou vzpomínku všem, kteří se s tímto zlem rozhodli bojovat a zaplatili za to cenou nejvyšší. Čest jejich památce!
Policejní buzerace pondělí, čer 25 2007
Osobní 21:00:00
Věřte tomu nebo ne, ale vždy jsem patřil k obhajcům policie. Nikdy jsem s policií neměl problém a když už jsem náhodou někde platil pokutu (sám tomu nevěřím, ale je to tak – občas páši nějaký ten přestupek ), vždy vše proběhlo korektně. Tudíž jsem informace o tom, jak někoho policie hrozně a nespravedlivě buzerovala, bral zpravidla s určitou rezervou. Říkal jsem si, je to v lidech. Je-li jednání z mé strany korektní, je i jednání ze strany policie korektní a není problém. Už si to nemyslím. Na vlastní kůži jsem se totiž setkal s případem policejní stupidity.
(více…)
Geniální USB klíčenka čtvrtek, čer 21 2007
Potrpím si na technické novinky. Většinou bývám mezi prvními, kteří si ten či onen gadget pořídí – jsem prostě Early adopter 
. Narozdíl od jiných podobně “postižených” ale obvykle mívám problémy s rychlou inovací. Pro novinku se nejprve nadchnu, ale brzy pak většinou zjistím, že jí vlastně k ničemu nepotřebuji (jako např. v případě mp3 přehrávače) a nemám tak důvod inovovat, nebo si naopak na první model, který si pořídím, zvyknu a nemám vůbec chuť inovovat . První mobil jsem měl už v době, kdy představoval drahou a luxusní věc, ale do dnešního dne jsem jich vystřídal jen 7 (což u někoho, kdo až do nedávna pracoval u nejmenovaného mobilního operátora a dostával je zadarmo představuje opravdu extrémně nízké číslo ; počítám teda telefony, které jsem vlastnil dlouhodobě, pokud jde o testování na týden či dva, tak mi rukama prošlo asi všechno, co je na trhu ). Podobně tomu bylo s digitálním foťákem – pořídil jsem jej v době, kdy je málokdo bral vážně, ale mám toho stařečka dodnes – což vysvětluje mizernou kvalitu fotek na těchto stránkách .
S USB klíčenkou to bylo kupodivu jinak. Tenhle “nesmysl” jsem dlouhou dobu měl za zcela zbytečný a začal jsem jej používat až někdy před necelým rokem, a to jen díky tomu, že jsem dostal reklamní 128 MB klíčenku zdarma. Pak jsem si ovšem na tuhle “zbytečnost” velmi rychle zvykl. Přeci jen, nosit si práci domů na drobném “klíči” vážícím pár gramů je pohodlnější, než tahat notebook. Jenže, kapacita 128 MB opravdu není vyhovující. Takže jsem se konečně odhodlal a rozhodl se koupit klíčenku novou. A když novou, tak nějakou parádní . Hledal jsem dlouho, ale vyplatilo se. Klíčenka, kterou jsem nakonec koupil nepodporuje U3 (stejně mi to přijde jako zbytečnost, doma i v práci mám počítač nastavený podle svých představ a jinde svoje nastavení oželím) ani nemá nějakou extra kapacitu – pouhé 2 GB, ale přesto je velmi speciální. Ba přímo geniální . Když jsem na ní narazil, měl jsem okamžitě jasno. Je to totiž nejmenší USB klíčenka na světě! A je to asi jediná USB klíčenka, která nemá USB konektor. Nevěříte? Tak se podívejte na tohle:
Příběh z pošty o ničem středa, čer 20 2007
Osobní 20:00:00
Poštu mám rád. Má totiž zvláštní kouzlo. V dětství jsem sbíral známky a dodnes mám někde schováno pár alb s pestrobarevnými “skvosty”. Navíc, na poště u starého bydliště fungovala i přepážka poštovní školy, ve které velmi často obsluhovaly tak sexy poštovní úřednice, až byla radost poštu navštěvovat, takže jsem rád dorážel s každou drobností . Na současné poště už úřednice moc k pokoukání nejsou (fakt by mě zajímalo, kam pošta ty roztomilé učnice po dostudování schovává 
), ale co, každý jsme nějaký a mou “lásku” k vůni poštovního razítka to nezmění . Bohužel, v době e-mailu, telefonů a internetového bankovnictví, už není mnoho důvodů se na poštu vydávat. Jistě tedy pochopíte, jakou mi včera udělalo radost oznámení, že mám na místní poště k vyzvednutí zásilku. Dnes ráno jsem logicky odložil nástup do práce a vydal se nejprve psaníčko vyzvednout. Předložil jsem oznámení, paní za přepážkou prohledala zásilky a… nic nenašla. Zkusila pohledat v počítači, znovu prohledala zásilky a… zase nic nenašla. Zkusila tedy jinou taktiku a jala se mě přesvědčovat, že jsem si zásilku již určitě vyzvedl. A když ne já, tak to byla určitě má manželka (sic! ), sousedka nebo strýček z druhého kolena. Já ovšem věděl, že mi má dorazit jedno CD (Leni, díky! ), takže jsem se nenechal odbýt a trval na tom, že svou zásilku prostě chci . Ochotná poštovní paní tedy prolezla doslova všechny zásilky, co se kde válely a nakonec tu mou za asi deset minut skutečně našla. V čem byl problém? Ručně psané příjmení na obálce bylo identifikováno jako začínající na “U” místo správného “K” a psaní tedy bylo založeno pod chybným písmenem . A i když se to asi stává celkem běžně, mně tato drobná příhoda rozjasnila den a tak to sem píšu . Takže to vlastně není příběh o ničem, ale je to příběh o lidském štěstí .
Trabant – výstupní kontrola neděle, čer 17 2007
Auto and Humor and Video 22:00:00
Objevil jsem na YouTube další lahůdku , takže vás o ni samozřejmě nehodlám připravit. Je to docela historické video, protože jde o záběry zachycující výstupní “kontrolu” nových vozů v závodě VEB Sachsenring Automobilwerke Zwickau, kde se vyráběly vozy značky Trabant. Doporučuji se podívat i v případě, že vás auta vůbec “neberou” :
Jo, jo, socialismus funguje, “vo tom žádná” 
.
Nový počítač: Závěr neděle, čer 17 2007
Nový počítač funguje bez problémů a jsem s ním maximálně spokojen. V tuto chvíli nevidím žádný důvod investovat do jakéhokoli rozšiřování funkcionality (viz obrázek níže – moje PC má teď Windows Experience Index rovných 5, takže je plně schopné zvládnout vše, co Visty nabízí), nicméně, zůstává i pár drobností, do kterých ještě (dříve či později) investovat budu muset.
Nový počítač: Montáž středa, čer 13 2007
Výběr komponent pro nový počítač sice nebyl vždy úplně snadný, ale nakonec jsem se s ním popral k vlastní spokojenosti. Výsledný počítač se mi líbí vizuálně, je nejtišším PC, jaké jsem kdy měl a jeho výkon přesahuje mé potřeby, takže mám dostatečnou rezervu pro růst nároků do budoucna. Teď už je počítač plně funkční, ale na počátku byla jen hromada součástek… Nezastírám, že největší obavy jsem neměl z výběru jednotlivých dílů, ale z montáže.
Nikdy předtím jsem počítač dohromady nedával a neměl jsem tedy vůbec žádnou představu, co to vlastně obnáší. Takže jsem si na montáž preventivně vyhradil raději celý víkend . Ukázalo se ovšem, že mé obavy nebyly zcela na místě. Montáž mi šla hezky od ruky a díky geniálně konstruované skříni s oběma bočnicemi vyklopitelnými na zem, byla téměř bezproblémová. Jediný zádrhel vzniknul mojí neznalostí. Logicky jsem totiž do počítače napřed zadělal zdroj, větráky, mechaniky (DVD, pevné disky a čtečku), pak základní desku, pak všechny možné karty na desku (grafika, paměti) a nakonec procesor. A když byl procesor na místě, přišla řada na jeho chladič. Tušíte správně, v ten moment se objevil problém . Zjistil jsem totiž, že “těžký” chladič Noctua je třeba jistit z druhé strany základní desky podpěrou . Takže následovala částečná demontáž, pak jsem přidělal procesor s chladičem a teprve pak základní desku přimontoval zpět na místo ve skříni a znovu přidělal i grafiku. Nakonec přišla řada na kabely. To byl trochu větší problém, ale kupodivu jsem udělal jen jednu chybku – větrák na chladiči procesoru jsem zapojil na špatný konektor. Na to se přišlo hned při prvním zapnutí počítače. Větrák se sice točil (první start jsem absolvoval s otevřenou bočnicí, abych měl jistotu, že všechny větráky jedou a já počítač hned nespálím ), ale BIOS jej nedetekoval, takže se PC začalo bránit pískotem a varovnou hláškou. Takže jsem PC vypnul, prostudoval si manuál k motherboardu a zapojil větrák správně. Většinu kabelů nebyl problém připojit na správné místo, protože vše bylo dobře popsáno, ale samozřejmě musela exitovat i výjimka . Výjimkou byl čelní “audio” panel skříně. Od něj vedl svazek asi deseti tenkých kabelů s většinou jednopinovým konektorem. Jejich označení bohužel absolutně nesouhlasilo s označením na základní desce. Takže jsem hledal na internetu, kde jen šlo, ale úplně jasnou odpověď jsem bohužel nenalezl. Nicméně, získal jsem alespoň rámcovou představu, co by kam asi tak mělo patřit. Káblíky jsem tedy zkusil nějak zapojit a čelní panel kupodivu hned na první zapojení fungoval bez problému, takže jsem do toho dál raději nešťoural .
(více…)
Nový počítač: Operační systém středa, čer 13 2007
Mohlo by se zdát, že výběr operačního systému není příliš obtížný. To je ovšem jen zdání. Nejsem zarytým příznivcem žádného konkrétního systému, takže jsem stál před poměrně težkou volbou:
- Windows XP (64bit verze)
- Windows Vista (64bit verze)
- Linux (nějaká 64bit verze)
