Možná vás to překvapí, ale poslech “středního proudu” a jiných příšerností, které nám den co den servírují česká rádia, není nic pro mě. Osobně si potrpím na muziku hodně rychlou a spíš tvrdší. Dnešní eurobeatové CD je zástupcem spíše té první skupiny. Pokud vám “eurobeat” jako styl nic neříká, není ani moc divu. Tahle hudba je populární hlavně v Japonsku. Vzhledem k tomu je docela překvapivé, že drtivá většina toho, co je možné označit jako “eurobeat”, vzniká v Itálii.
Pod jménem “Super Eurobeat” vychází už celkem pravidelně kolekce toho nejlepšího, co v posledních týdnech na eurobeatovém nebi vzniklo. O tom, že toho není zrovna málo, svedčí i to, že zatím poslední CD má pořadové číslo 175. A jaké jsou mé dojmy? 175 je taková eurobeatová klasika, na CD není nic vyloženě dobrého, ale žádná skladba poslech ani nekazí. Na můj vkus je ovšem hudba místy už moc pomalá (ale to berte s rezervou, protože já jsem velký blázen do BPM. Jak jde hudba pod 200 BPM, tak je to ploužák 
). Doufejme tedy, že příště se “Super Eurobeat” zase trochu zrychlí .
Pokud by měl někdo zájem, tak spolehlivý japonský obchod, který dodává i do Evropy je Mu-mo. A nebo… ehmmm… máme torrent, že .
